O jádru a odpadech, ale i o alibismu, populismu a pokrytectví

Analýza Vítězslava Jonáše k řešení hlubinného úložiště.

S trochou neskromnosti začnu tím, že asi není člověka v našem regionu, který by byl tak aktivně zapojen do veřejného dění a řešení jaderné problematiky tak jako já. Mnozí si jistě vzpomenou na mé působení starosty v Dukovanech, kde hned po zvolení v roce 1990 jsme v Dukovanech začali řešit dlouhodobé skladování vyhořelého paliva. Tehdy se řešily dvě možnosti, a to zbudování meziskladu přímo v areálu Jaderné elektrárny Dukovany,  anebo podzemní uložení v lokalitě Skalka na Rožínce. Tak jak dnes se to děje víceméně v 9 lokalitách po celém území České republiky, tak i tenkrát vzplanul obrovský odpor v regionu Dukovany proti ukládání vyhořelého paliva u nás. A to i přesto, že to měl být dočasný sklad a jen na použité palivo z JE Dukovany. Právě ta dočasnost byl náš velký argument proti, když navazující definitivní řešení bylo tehdy úplně v nedohlednu. Dalšími argumenty byla kumulace tří jaderných zařízení přímo v areálu elektrárny , a to samotná elektrárna, úložiště nízko a středně radioaktivních odpadů z Dukovan i z Temelína a chystaný mezisklad vyhořelého paliva z JE Dukovany. Situace tehdy byla jiná v tom, že stavební povolení kromě našeho meziskladu získal i mezisklad ve Skalce, kde nebylo zamítavé stanovisko příslušných samospráv.

Stál jsem v čele protestů proti meziskladu vyhořelého paliva

Tehdy jsem stál v čele tohoto odporu proti skladu v Dukovanech, byl jsem za tento postoj drtivou většinou občanů uznáván, na dlouhá léta volen nejen starostou, ale také zvolen do českého Senátu. Donutili jsme tehdejší vládu, aby aplikovala proces EIA u této stavby, ač zákon ještě neschválil parlament. Dali jsme nesouhlasné stanovisko při tomto projednání a dokonce jsme spolupracovali s protijadernými aktivisty. Dnes mi to mnozí škodolibě připomínají a někdy napadají, že jsem otočil o sto osmdesát stupňů a najednou bojuji za jádro. Těm, kteří si nepamatují, sděluji, že nikdy jsme veřejně nevystupovali proti provozu jaderné elektrárny a že společné akce s protijadernými aktivisty byly vedeny jen proti stavbě meziskladu.

Máme jadernou elektrárnu, musíme se postarat o odpady

Je to vlastně podobný příběh jako ten dnešních starostů. Ti stojí v čele odporu svých obcí proti záměru vybudovat hlubinné úložiště na jejich území. Přitom jsou přesvědčeni stejně jako většina spoluobčanů o přínosu provozu jaderné elektrárny pro svou obec. Také souhlasí s podzemním ukládáním, ale ne v blízkosti obce. To nakonec vyšlo i z nezávislého sociologického průzkumu, který se konal dvakrát v regionu. Problém je ale v tom, že dnes nemáme a neznáme jiné řešení než uložení vysoce radioaktivních odpadů hluboko do země. Takto je to nakonec stanoveno ve schválené Státní koncepci s nakládáním radioaktivních odpadů.

Pokrytecké chování bývalého hejtmana Zimoly a bývalého ministra Mládka

Každý rozumný člověk přece ví, že stát musí připravit nějakou lokalitu v České republice, kde někdy v budoucnosti bude moci bezpečněji uložit tyto odpady. Zatím jsou v povrchových skladech na elektrárnách. Pokud toto nebudeme řešit, tak jsme nic neudělali pro to, abychom se ve svém životě  postarali o své odpady. Zatížíme  příští generace tímto problémem.  A teď k tomu alibismu, populismu a pokrytectví. Naši politici na všech úrovních se asi řídí citátem, že umění vítězit spočívá v umění odsunout neřešitelné problémy na později. To je alibistické a nezodpovědné, ale není to podle mě tak strašné a pokrytecké, jako v případě těch politiků, kteří stejně jako bývalý hejtman Jihočeského kraje Zimola nechali schválit zastupitelstvem kraje nesouhlas, že na území jeho kraje nesmí být skladovány radioaktivní odpady. Přitom na jeho území se v Temelíně radioaktivní odpady produkují a ty nízko a středně aktivní vozí do Dukovan. Přivítal také veřejně, že se pravděpodobně bude skladovat na Vysočině. A co třeba vyjádření tehdejšího ministra Mládka, že ve svém volebním obvodě do Senátu si nedovede představit, že se v lokalitě Magdaléna nebude skladovat přes nesouhlas obcí. Přitom ministr musí rozhodnout, když není jiné řešení, v zájmu státu, tak jak tehdy přes náš nesouhlas rozhodl ministr Dlouhý a tehdejší vláda.

Současný ministr Hüner je odborník, žádný populista

Jsem velice rád, že v současné době sedí na ministerstvu průmyslu ministr Tomáš Hüner, odborník , který netaktizuje a není populista, chce tento problém vyřešit. Nedávno nabídl starostům z lokalit potencionálního úložiště účast při opětovné tvorbě Zákona o účasti veřejnosti při hledání HÚ. Zároveň jim také řekl, že pokud se vyčerpají všechny možnosti, tak stát musí rozhodnout. Bude to však po důkladném a transparentním průzkumu lokalit s maximálním zapojením samospráv a bude vybrána lokalita, kde nebude rozhodovat souhlas či nesouhlas, ale půjde to pod zem tam, kde je to geologicky nejvhodnější, kde to nejmíň zatíží životní prostředí pro další generace. Takto se postupuje třeba v sousedním Německu, kde již přijali takovýto zákon a také tam nemají obce právo veta při umístění HÚ.

Kompenzace není sprosté slovo, ani úplatek

Těm, na které padne „ Černý Petr“ přeji, ať to u nich dopadne aspoň tak, jako u nás v Dukovanech. Vynutí si tu nejlepší technologii skladování, co nejšetrnější postup při výstavbě k životnímu prostředí, maximální bezpečnostní záruky a velké kompenzace . Těm, kteří křičí, že jsou to úplatky a dokonce odmítají přijmout zákonné peníze v souvislosti s průzkumnými pracemi, nerozumím. Finanční zvýhodnění a kompenzace nejsou přece podmíněny souhlasem či nesouhlasem. Kompenzace bere v našem státě spoustu obcí, institucí, ale i jedinců a to se u nich neřeší ukládání radioaktivních odpadů a mnohdy vůbec nevíme, proč vlastně kompenzace berou. Finanční zvýhodnění těchto lokalit je oprávněné. Přesto, a to mnozí nevědí, že obce které to mají na svém území, a žijí v těsné blízkosti těchto venkovních skladů, z toho nemají ani korunu. Přesto jim to přejí, ale také mají přání, aby skladování u nich nebylo to definitivní, protože to je to pravé bezpečností riziko pro naše i příští generace.

Protestují proti úložišti, ale uskladnění radioaktivních odpadů na povrchu jim nevadí

Prostě hledejme řešení nyní, neodkládejme je do budoucna ať se třeba nedočkáme doby, kdy třeba nebude demokratický státní systém, protože jinak mohou být vystěhováni, jako naše rodiny v obcích Skryje, Heřmanice a Lipňany.  Proto musíme lidem říkat pravdu, ať se to někdy nehodí, ať je třeba ohrožen náš mandát poslance a zastupitele. Je paradoxní, že někteří politici a občané z regionu Dukovany se připojují k společnému protestu všech lokalit úložišť  v ČR a přitom na svém území tyto vysoce radioaktivní odpady mají v povrchových skladech na Dukovanech. Ten komu jde vážně o bezpečí pro naše příští generace se přece musí snažit o bezpečnější řešení a tím je jistě hlubinné uložení. Někteří argumentují, že se mohou najít v budoucnu třeba jiná řešení, jako společné evropské úložiště , odvoz do zahraničí a třeba vystřelení odpadů na jiné planety. Ano, ač je to z dnešního pohledu málo pravděpodobné, tak se možná lepší řešení, ale to neznamená , že nebudeme připravovat to řešení  které známe a řeší ho všechny jaderné státy. Hlubinné úložiště musíme mít připravené  v cca v roce 2065 a každý rozumný a zodpovědný člověk musí příštím generacím zajistit aspoň toto řešení.

Jak tedy dál? Jak stát přesvědčí veřejnost, že mu může věřit?

Ze všech lokalit potenciálního hlubinného úložiště zaznívají hlasy, že stát, potažmo SÚRAO, které má na starosti řešení úložiště, nemá jasnou koncepci, neinformuje pravdivě a snaží se umístit úložiště tam, kde je nejmenší odpor veřejnosti. Když k tomu přidáme to, že stát přerušil tvorbu zákona o účasti veřejnosti při hledání hlubinného úložiště, tak se občanům z těchto lokalit nemůžeme moc divit. Možná mnohé nebylo dobře vysvětleno a mnohé se upravuje na základě veřejných jednání v lokalitách. Takováto veřejná jednání jsou velmi emotivní, více či méně podporována protijadernými aktivisty a populisty všeho druhu, tak se vytrácí konstruktivnost, serióznost a bohužel většina účastníků odchází z jednání bez potřebných informací, které chtěli vědět.

Protože jsem u všech rozhodujících jednání jako člen Rady SÚRAO a také jsem účastník posledních jednání Stálého výboru pro jadernou bezpečnost, musím říct, že si zástupci státu tyto poznatky z regionu plně uvědomují. Jak jsem již uvedl, nový ministr otevřel projednávání zákona o účasti veřejnosti při hledání úložiště tak, aby veřejnost po vzoru Německa věděla přesně jakou má pozici v rozhodovacím procesu. Zástupci veřejnosti z lokalit jsou už přizváni k tvorbě tohoto zákona. Na základě posledního jednání se SÚRAO bude zpracován přesný harmonogram postupu řešení výběru do příštího jednání Stálého výboru pro jadernou energetiku. Jednotlivé lokality obdrží v polovině roku výsledky průzkumu, které po jejich stanoviskách projedná expertní komise SÚRAO, poté Stálý výbor pro jadernou energetiku a pak vláda rozhodne o zúžení lokalit na čtyři. To by se mělo stát do konce letošního roku. Vše musí být transparentní a s maximální informovaností veřejnosti. Postup si pohlídá nejen veřejnost a média, ale také vaši zástupci v Radě SÚRAO. Jsem to já a starosta Rouchovan Vladimír Černý.

Poslední poznámka

Přestože máme v Dukovanech tři jaderná zařízení a možná budeme stavět nový jaderný blok, tak zde žijí lidé spokojeně a v drtivé většině s pocitem bezpečí.

Vítězslav Jonáš, předseda Energetické Třebíčsko a místopředseda Rady SÚRAO