Jae Hoon Chung: Nás se bát nemusíte

Exkluzivní rozhovor poskytl Horáckým novinám prezident jihokorejské firmy KHNP Jae Hoon Chung, který i s početnou delegací zavítal minulý týden na Třebíčsko, aby zde navázal vztahy s regionálními politiky i podnikateli. Firma KHNP je totiž jedním z uchazečů o stavbu dalších atomových bloků Jaderné elektrárny Dukovany.

Letos květnu představila v třebíčském hotelu Atom vaše firma KHNP nabídku na nový reaktor v Dukovanech. Co je cílem současné návštěvy vaší delegace na Třebíčsku?

Nejdříve chci podotknout, že jsem nastoupil do funkce prezidenta firmy KHNP před čtyřmi měsíci. A když jsem si stanovoval priority, tak jsem určil, že jednoznačnou prioritou zahraničních aktivit je zakázka na případné dostavbě jaderných bloků v České republice. Takže jsem se jednak přijel seznámit s aktuální situací v České republice a také navázat osobní kontakty s lidmi a firmami v regionu.

Proběhlo v mezidobí od května do těchto dní nějaké jednání mezi Korejskou republikou, vaší firmou a našimi představiteli, třeba i na vládní úrovni?

Pokud vím, tak na vládní úrovni se plánuje, že do konce letošního roku by mělo být rozhodnuto o byznys modelu, jak realizovat projekt na stavbu nových výrobních bloků v Dukovanech. A vlastně předtím, než dojde k tomuto rozhodnutí ze strany české vlády, my v rámci předběžných opatření hledáme potenciální dodavatele, firmy, které by s námi mohly spolupracovat. A také už předem samozřejmě pracujeme na rozvoji vztahů s lidmi v okolí. Takže do Česka třeba vysíláme skupiny dobrovolníků a snažíme se tady navázat nějakou komunikaci a spolupráci s místními lidmi.

V květnu předložila vaše firma dva návrhy na možnou podobu reaktorů. Máte už ze strany českých odborníků ohlas, který z reaktorů by považovali za vhodnější pro naše podmínky?

Původně jsme přišli s nabídkou reaktoru APR 1400, pro který už byla získána evropská certifikace pod názvem EU APR 1400. Ale když vezmeme v úvahu místní podmínky a potřeby České republiky, ať už se jedná o objem chladicí vody nebo o přepravu velmi těžkých a nadrozměrných nákladů, tak pro Českou republiku by byl vhodnější menší reaktor, což by byl OPR 1000.  Ale díky tomu, že už máme zkušenost s certifikací modelu APR 1400, tak si myslím, že by neměl být žádný problém nechat si certifikovat i menší model OPR 1000.

Zástupci vaší firmy při prezentaci nabízených reaktorů konstatovali, že Evropa je náročné prostředí pro získání certifikace z hlediska bezpečnosti provozování reaktorů. Setkává se firma KHNP s nějakými problémy vzhledem k nárokům evropské legislativy?

V první řadě bych chtěl říci, že jsme neměli žádný vážnější problém se získáním certifikace pro evropský trh. Požadavky jsou přísné nejen v Evropě. Teď probíhá certifikace bezpečnosti designu našeho reaktoru i v USA a je to velice náročné. Technickou certifikaci jsme ale už v Americe získali s tím, že v příštím roce zbývá ještě nějaké slyšení s tamními autoritami. Ale pokud jde o technickou stránku věci, dá se říci, že v zásadě jsou oba naše typy APR 1000 i APR 1400 po technické stránce schválené. Hlavně po havárii ve Fukušimě byla přijata dodatečná opatření na posílení bezpečnosti, mezi které patří třeba přímý zásah velkým dopravním letadlem nebo zemětřesení o síle sedmi stupňů Richterovy stupnice. Proto si myslím, že současné jaderné elektrárny jsou schopny odolat v podstatě všem rizikům, která si dokážeme představit, nebo které dokážeme předjímat. A myslím si, že v tomto směru jsme napřed před konkurencí z Ruska nebo z Číny.

Už jste zmínil otázku dopravy těžkých nadrozměrných dílů. Česká republika je vnitrozemský stát, hovoří se tedy o možnosti dopravy těchto komponent přes německý přístav Hamburk a po řece Labi k nám. I tato řeka nám ale  v důsledku sucha z posledních letech vysychá a nebývá splavná.

My jsme si toho samozřejmě vědomi a to je také důvod, proč jsme místní české firmě zadali studii proveditelnosti, která by měla konkrétně vytipovat nějakou trasu a způsob dopravy nadměrně těžkých nákladů.

Pokud jde o zpevnění silnic či mostů, bude to požadavek firmy KHNP na naši vládu, nebo naše státní orgány, aby zlepšily dopravní infrastrukturu, nebo by se firma KHNP finančně podílela na těchto zlepšeních v rámci výstavby nových bloků? 

Máme zkušenosti s dopravou nadrozměrných předmětů i z Koreje, kde je v řadě případů potřeba vybudovat nějaký obchvat nebo překonat nějakou přírodní překážku. V takových případech jsme schopni si to vyřešit sami, aniž bychom spoléhali na centrální vládu. Bylo přislíbeno, že tyto problémy vyřeší česká vláda, ale my jsme připraveni i v tomto směru s českou vládou spolupracovat.

Na květnové prezentaci hovořil velvyslanec Korejské republiky v Česku o nabídce strategické spolupráce s českými firmami. Kontaktovali jste se už s některými firmami z Třebíčska, které by se mohly zapojit do výstavby nukleárních zařízení, které Korejská republika staví třeba i jinde ve světě?

Spolupráce bude velice usnadněna poté, co bude rozhodnuto o typu reaktoru. Už v loňském roce jsme si zadali průzkum, do kterého bylo zařazeno zhruba sto českých firem jako potencionálních dodavatelů. V pátek 17. srpna máme v plánu podepsat memorandum s Ústavem jaderného výzkumu v Řeži. Na základě tohoto memoranda bychom pak v září uzavřeli už konkrétní smlouvu, podle které by měl ÚJV Řež posoudit už konkrétní firmy, dodavatele, kteří by byli schopni pro nás vyrábět komponenty. Ale my jsme schopni tuto tzv. lokalizaci pozvednout ještě na vyšší úroveň tím, že u komponentů, které nebudou české firmy schopné vyrobit, tam bychom podporovali investice korejských firem formou nějakých společných podniků. Tak, aby se tyto komponenty daly vyrábět zde, na místě, v Česku.  

Je potřeba vytvořit i dodavatelský systém kolem dukovanské jaderné elektrárny, aby byl do budoucna zajištěn její stabilní provoz. Rozšíření dodavatelské sítě samozřejmě bude výhodné i pro nás, takže je to strategie oboustranně prospěšná.

O KHNP je známo, že staví jaderné bloky velice rychle. Přesto už vaši zástupci deklarovali, že budou potřebovat v oblasti Dukovan zázemí, byty pro zaměstnance a třeba i novou nemocnici. Hovořili jste na pracovním obědě i o těchto záležitostech s představiteli Dukovan nebo Třebíče?

Ano, měli jsme před chvílí společný oběd se starostou města Třebíče, ale že bychom se konkrétně bavili třeba o nějakém zvyšování kapacit ubytování, nemocnice nebo školy, tak daleko jsme se ještě nedostali. My v Koreji provozujeme jadernou energetiku v pěti lokalitách a v případě, že jsou vzdálené od větších měst, jsme si vědomi, že je potřeba v jejich blízkosti vytvořit základní infrastrukturu, ať už se jedná o zmiňované nemocnice nebo školy. Víme, že je to potřebné a jsme připraveni podílet se na vyřešení tohoto problému i tady v Dukovanech. Kdyby došlo s naším přispěním k výstavbě nějaké nové nemocnice, i vy byste ji mohl v budoucnu využít, pane Pacolo.

Vím, že pokud jde o technickou stránku věci nebo spolufinancování výstavby nových jaderných bloků, ve všech těchto oblastech jste velice silní.

Ale u takto velikých projektů, jako je jaderná elektrárna,hraje samozřejmě roli i faktor politický. Pokud jde o politické hledisko, tak my nejsme žádná velmoc, která by nějakým způsobem ovlivňovala politickou situaci u vás, dění v Evropě.  Takže nepředstavujeme nějaké politické riziko, že bychom nějakým způsobem škodili českým občanům nebo měli potenciál být pro vás nějakou hrozbou.

Pokud jde o regionální hledisko, tak jsou samozřejmě důležité investice do místní infrastruktury, ale je také důležité získat si náklonnost místní komunity, místních občanů. Proto jsme už loňského roku zahájili vysílání dobrovolníků, aby ve spolupráci s místními lidmi dělali nějaké prospěšné aktivity. V tom bychom rádi pokračovali. Rádi bychom se stali přáteli dukovanského regionu.

Text a foto: Arnošt Pacola