Dvouletý socio-ekonomický výzkum zkoumal vliv výstavby a provozu jaderné elektrárny

Díky novému vědeckému přístupu bylo možné z dat připravit možné budoucí scénáře života v regionu. 

V regionu Jaderné elektrárny Dukovany probíhal dvouletý výzkum Univerzity Karlovy v Praze a sdružení Energetické Třebíčsko, který se zaměřil na zmapování socio-ekonomického vývoje regionu v souvislosti s výstavbou a provozem Jaderné elektrárny Dukovany. Díky novému vědeckému přístupu bylo možné z dat připravit možné budoucí scénáře života v regionu.

Výzkum ukázal, že za posledních třicet letech se podíl obyvatel se středoškolským vzděláním s maturitou zdvojnásobil a podíl vysokoškoláků dokonce ztrojnásobil. „Je možné poukazovat na nezpochybnitelný vliv existence Jaderné elektrárny Dukovany na proměnu vzdělanostní struktury jejího okolí. Jaderná elektrárna je v současnosti jedním z významných lokálních zaměstnavatelů, který nabízí pracovní uplatnění lidem s vyšším dosaženým vzděláním,“ popisuje výsledky docent Martin Ouředníček z Univerzity Karlovy.  Dukovany a okolní obce mají vysoký podíl lidí zaměstnaných v energetice. Z měst ve sledovaném území je na prvním místě Brno, na druhém místě Třebíč. Mezi další významné obce v blízkém okolí, které mají vysoký podíl lidí zaměstnaných v energetice, patří dále Hrotovice, Rouchovany, Valeč, Mohelno a Dalešice.  Největší proměnou vzdělanostní struktury obyvatelstva přitom prošlo město Třebíč, kde je koncentrována i řada firem, které jsou svou činností na elektrárnu navázány. „V případe uzavření jaderné elektrárny by přišly o práci tisíce lidí, jednalo by se opravdu o sociální kolaps,“ zdůrazňuje předseda Energetického Třebíčska Vítězslav Jonáš. Z výzkumu, který mapuje vzdělanostní strukturu, pracovní příležitosti, ekonomické subjekty napojené na elektrárnu a další faktory, vyplývá, že kontinuální činnost elektrárny je nejen pro její zaměstnance, ale také pro zaměstnance dodavatelských firem zcela zásadní. „Bez jaderné elektrárny se řada firem dostane do ekonomických potíží, což povede k propouštění a také ztrátě know-how,“ shrnuje Jonáš a poukazuje na to, že na činnost elektrárny je navázáno čtyři sta ekonomických subjektů.

A jaké jsou scénáře do budoucna?

V případě výstavby nového jaderného zdroje dojde k oživení trhu práce, při výstavbě přibude cca 3 000 nových pracovních míst, dojde ke snížení nezaměstnanosti, poptávce po bydlení v období výstavby a komerčních službách. V neposlední řadě by došlo k posílení lidského kapitálu v regionu.

V případě odstavení elektrárny dojde k postupnému propouštění zaměstnanců. Dopady by pocítily firmy navázané na provoz elektrárny. Smutným faktem by byl negativní dopad na regionální ekonomiku a s tím související pokles tržeb ve službách a snížení platů obyvatel.  Pokles ekonomiky by nejvíce pocítily obce v nejbližším okolí elektrárny.

Starosta Třebíče Pavel Janata upozornil na podle něj reálnější scénář: „Reálný scénář bude takový, že s ohledem na situaci dojde k provozní pauze a nebude nový jaderný blok navázán na provoz stávajících bloků. Otázka už není v rovině, zda stavět 5. blok, ale v rovině časové, a to, abychom včas stihli postavit nový jaderný zdroj, který naváže na končící provoz stávajících bloků.“

V současné době prochází výzkum poslední fází, výzkumná zpráva bude k dispozici do konce letošního roku. K dispozici jsou specializované mapy s analytickým textem, ze kterých lze čerpat údaje: http://www.atlasobyvatelstva.cz/cs/dukovany