Češi fandí jádru a obnovitelným zdrojům

Vyplývá to z reprezentativního výzkumu veřejného mínění, který provedla agentura IBRS.

Téměř dvě třetiny Čechů si přejí rozvíjet jadernou energetiku. Vyplývá to z reprezentativního výzkumu veřejného mínění na vzorku 500 respondentů starších 18 let vybíraných kvótní metodou, který prováděla agentura IBRS v průběhu listopadu letošního roku. Za nejlepší mix zdrojů pro naši zemi považují právě jaderné elektrárny a obnovitelné zdroje. Hlavními důvody jsou podle respondentů energetická soběstačnost, čistota výroby a cenová stabilita.

Co se týká elektřiny, Česká republika musí zůstat soběstačná. To je názor 93 % oslovených respondentů, bez ohledu na to, které zdroje podporují. Energie by navíc měla být vyráběna s důrazem na ochranu životního prostředí a ovzduší a dodávána co nejlevněji. Tak vypadají názory většiny Čechů starších osmnácti let. „Odpovídá tomu i podpora jaderné energetiky, která od roku 2016 postupně roste. Její rozvoj si aktuálně přeje 62 % respondentů, což odpovídá dlouhodobému trendu. Naopak trochu překvapením je velmi nízká podpora plynových elektráren, které jako dominantní prvek soustavy vidí jen 4 % Čechů,“ říká Miloš Rybáček, ředitel agentury IBRS, která průzkum prováděla. Relativně nízká podpora plynových elektráren podle něj může souviset s cenovou nestabilitou klíčové komodity. Někteří lidé také podle průzkumníků ještě mají v paměti takzvané zavírání kohoutů a právě velmi silnou závislost na dodavatelích.

Češi se tak kloní k bezemisním zdrojům. Stejnou měrou podporují obnovitelné zdroje a jádro, tedy zdroje bez emisí skleníkových plynů. Naopak nízká je podpora zdrojů emitující CO2, tedy uhelných a plynových elektráren.

Češi v souvislosti s preferovanými zdroji ale zmiňují i negativa. U obnovitelných zdrojů jsou to výkupní ceny energie a nutnost jejich zálohování, u jádra je to problematika použitého paliva. To si uvědomují i manažeři energetické společnosti ČEZ, která má za úkol energetické zdroje rozvíjet. Z jejich pohledu ale nejsou výsledky velkým překvapením.

„S výjimkou důrazu na konkurenceschopnost se názory obyvatel velmi shodují s aktuální státní energetickou koncepcí. Češi navíc patří mezi technicky nadprůměrně vzdělané a mají povědomí o způsobech výroby elektřiny, což zejména jádru určitě pomáhá. Na nás je, abychom postoj veřejnosti potvrdili bezpečným provozem,“ vysvětluje ředitel divize jaderná energetika a člen představenstva ČEZ Bohdan Zronek.

Právě jadernou energetiku podporují Češi dlouhodobě. Pouze v roce 1999 při problémech provázejících dokončování elektrárny Temelín klesly preference pod 50 %. Naopak nadpoloviční většinu příznivců si jádro udrželo i po havárii ve Fukušimě.

Tomáš Horejsek